Moment, kdy volejbal přestává být koníčkem a stává se součástí vašeho života
Dětství je skvělá příležitost, jak zjistit, co nás vlastně baví. Většinou nás do jednotlivých činností dostrkají rodiče a doufají, že nás to chytne. V raném věku je úžasné, že se kroužky nepořádají ve větší intenzitě a tudíž jich můžete navštěvovat více a později vyselektovat ty oblíbené. Jak to chodí se sporty?
Proč by mělo dítě dělat alespoň jeden sport
Jak asi všichni víme, děti jsou vždy plné energie. Nikdy nemají dost a unaví se velmi pomalu. Proto je sport ideální. Zezačátku to totiž není ani o tom, jestli je vaše dítě nadané. Tréninky jsou dělané tak, že si tam děti hlavně hrají a soutěží.
Soutěže jsou skvělý způsob, jak v dítě vzbudit motivaci a touhu po výhře. Se sportem jako takovým se seznamují zlehka a k opravdovému trénování se teprve propracovávají. To samé platí i u volejbalu. Nejprve se učí házet, poté si do míče občas pinknou a k samotné hře se dostanou až po pár letech.
V čem tkví kouzlo volejbalu
Volejbal jako takový je úžasný ve své různorodosti. Jelikož spojuje mnoho akcí (smeč, příjem, podání, náhra, blok), tréninky jsou velmi rozličné a nikdy vás to nepřestane bavit. Později i zjistíte, v čem jste lepší než ostatní a podle toho je vám přidělen post. Tím pádem se specializujete jen na to, co vám jde a hru si více užijete. A pokud shledáte tuto logiku nudnou, můžete si zkusit beach volejbal, kde hrajete ve dvou a zastáváte všechny z výše jmenovaných činností. Ale podle mého osobního názoru, nic se nevyrovná hře v týmu.
[reklama id=“14064″]
Pocity, které díky hře v týmu zažijete
- někdy může být obtížné vědět, že na vašich akcích závisí rozpoložení dalších pěti hráčů
- všechen stres vám vynahradí radost, kterou pocítíte z podařené smeče
- pocit, když se na oslavu bodu sejdete v kolečku a zařvete týmový pokřik
- po dobu zápasu se vám z hlavy vykouří všechno, co se netýká hřiště a hry v něm
- představuje to skvělé odreagování a získáte přátele, kteří vám pak zůstanou celý život